Plemena křečků

Křeček Zlatý (syrský) je veliký asi 10 cm. Pochází z horké pouště. Za potravou vychází večer. Za jedinou noc může křeček v běhacím kolečku uběhnout i 2 nebo tři kilometry. Na zimu se ukládá do zimního spánku (!! jen v přírodě !!), doma mu je teplo a proto se do zimnho spánku neuloží. Samce nebo samičku? to záleží na vás. Samec i samička se stejně dobře ochočují. Nemůžete chovat dva křečky v jedné kleci.

Křeček Džungarský(Latinsky Phodopus Sungorus) Je skoro stejný jako křeček Zlatý až na to že je: o polovinu menší než křeček Zlatý, ze shora šedivý a ze zdola je úplně bílý. Můžete chovat více křečků v jedné kleci Obrázek na pozadí

Křečík Campbellův (Latinsky Phodopus campbelli) je svrchu šedohnědý s výrazným černým pruhem, který se táhne uprostřed hřbetu. Narozdíl od křečíka džungarského jsou proužky oddělující světlé zbarvení břicha od tmavšího hřbetu téměř neznatelné, nebo dokonce vůbec chybějí. Na zimu křečík Campbellův nebělá, ale v zajetí se vyskytla již celá řada barevných mutací, uváděných do obchodů se zvířaty pod nejrůznějšími, často matoucími názvy. Stejně jako křečíci džungarští jsou křečíci Campbellovi vzájemně velmi tolerantní a žijí často v malých skupinách. Bohužel se již totéž nedá říci o jejich snášenlivosti vůči chovateli, protože většina z nich neváhá použít ostré zoubky, pokud se jim zdá, že je jejich zdraví v ohrožení.

Křečík Robowského (Latinsky phodopus robowskii). Je to nejmenší z křečků, je dlouý asi 7cm. Srst má svrchu pískově zbarvenou s načervenalým nádechem v létě a s šedým v zimě. Bříško má čistě bílé. Žije v písečných pouštích. A pochází z Asie.

Křeček šedý (Latinsky Cricetulus migratorius). Pochází z Číny.

Křečík čínský (Latinsky Cansumys canus) Je dlouhý zhruba 11 cm. Žije v písčitých pouštích, vysokých horách, nebo v mokřinách. Srst má svrchu šedou s černým podlouhlým pruhem na zádech (podobně jako křečík džungarský).

Křeček Kaktusový Obývá jižní oblasti Spojených států amerických a sever Mexika. Žije obvykle v kaktusových porostech, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidí, a tak je možné ho zastihnout i v polích a sadech. V jeho potravě převažují dužnaté části a semena kaktusů i dalších rostlin, ale jídelníček si pravidelně zpestřuje i hmyzem a jinými drobnými živočichy. Často si vytváří v pařezech a dutinách poblíž hnízdní nory zásoby potravy, které transportuje v lícních torbách. U nás ho můžete vidět v plzeňské zoologické zahradě.

Křeček huňatoocasí Dříve se křeček huňatoocasý nazýval podle způsobu života lesomyš horská. Obývá západní část Spojených států amerických a Kanady. Žije hlavně v pískovcových skalách a v horských lesích až do nadmořské výšky 3000m, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidských obydlí. Občas se dokonce usazuje na půdách stodol a stavení. v dutinách stromů nebo ve skalních rozsedlinách a jeskyních si staví velká hnízda vystlaná větvičkami a lýkem. V nich a v jejich nejbližším okolí shromažďuje neuvěřitelné množství různých předmětů- oblázků, plechovek, součástek strojů, starých bot apod. Američané mu proto přezdívají "kleptoman". Jeho potravu tvoří hlavně semena, kořínky a různé lesní plody. V menší míře se živí hmyzem a jeho larvami. Místy může působit menší škody na zemědělských plodinách, ale spíše lidi obtěžuje odnášením různých věcí.

Křeček velký Délka těla 30 - 35 cm, délka ocasu 20 - 25 cm, hmotnost 1,2 kg. Křečka velkého můžeme nalézt v madagaskarských suchých a opadavých lesích s písčitou půdou. Živí se semeny, spadanými plody a kůrou stromů. Několik křečků obývá podzemní systém přibližně šesti doupat, většinou žijí v rodinách. Obvykle běhají po čtyřech, ale dokážou skákat po zadních nohou jako klokani. Křečci velcí jsou velmi ohroženi kácením lesů na Madagaskaru. U nás je k vidění v pražské zoologické zahradě v pavilonu malých živočichů.

Křeček Polní (Latinsky Cricetus cricetus) Délka těla 210 - 340 mm, ocasu 28 - 60 mm, hmotnost 150 - 500 g. Chodidlo je osrstěné jen po patu. Obývá stepi a lesostepi východní a střední Evropy a západní Sibiře. Živí se zelenými částmi vegetace a semeny, ze kterých si vytváří zásoby až 15 kg. Má sklon k dravému způsobu života. Žere i hmyz a drobné zemní hlodavce. Rychle se rozmnožuje, při vhodných životních podmínkách se mohou zvířata přemnožit a způsobit velké škody. na polích podniká za potravou delší cesty. Zásoby přenáší do zásobárny v objemných lícních torbách, které mu sahají až k lopatkám. V jižních částech areálu rozšíření vyhledává vlhké biotopy travnatých luk. Dává přednost hlinitým půdám před lehkými písčitými. Je to kožešinové zvíře. Je vnímavý na tularémii, vzteklinu a jiné nemoci přenosné na člověka a zvířata.

Křeček Rumunský Další druh nebo jen severní poddruh syrského křečka, ale jeho postavení v systému křečků není ještě plně vyjasněno.

Křečík Eversmannův (Latinsky Allocricetulus eversmanni ) Velikostně stojí mez křečíkem myším a krysovitým. Do Evropy se dováží velmi zřídka.

Křečík Krysový (Latinsky Tscherskia triton) Dříve se tento velký malý křeček žijící v Číně a Koreji řadil do rodu Cricetulus.

Křečík myší Skoro k nerozeznání od myši. V obchodě se stejně jako křečík krysovitý vyskytuje velmi vzácně.Tzv. myší křečkové tvoří podčeleď žijící od Sýrie po Pákistán. Tento základní druh je dlouhoocasý, dorůstá délky 7-10 cm. Pochází z Íránu.